"Když praktikujeme shikan taza, pouze sedět, nesmíme sedět na svém nahromaděném vědění." Kodo Sawaki.
Jak obtížné je pouze sedět v zazenu? Je to paradoxní, ale pouze sedět není zas tak jednoduché, protože pouze sedět neznamená jen tak se flákat. Mohli bychom si říct, tak dobře, budu tady takhle půl hodiny pouze sedět - to je prý celé, to je satori… Ale tak to není. Pouze sedět znamená důsledně pouze sedět, snažit se nepřidávat k tomu nic. Dělat to opravdu upřímně.
Být transparentní - což vlastně cvičíme, když cvičíme shikan taza - znamená být bez vlastní podstaty já, bez fixního já a to znamená, že žádná myšlenka, která mě napadá, se mě netýká, neztotožňuju se s ní. Když cvičíme shikan taza, pouze sedět, už nejsme součástí nějakého náboženství nebo filozofie. Když pouze sedíme, nejsme jiní než židle nebo okno. Židle nebo okno se taky o nic nesnaží. My se však musíme snažit nebýt jako lidé, kteří když něco dělají, musí to mít nějaký smysl nebo účel. Pro člověka je nejtěžší přijmout věci takové, jaké jsou, bez nějakého zvláštního účelu. Děti se často ptají - proč fouká vítr? Proč prší? Proč zapadá slunce? Proč řeka teče s hor a ne obráceně? Takže když vyrostou, budou se ptát - proč meditovat? Pomáhá ti to? Tak to zkusím taky. My však musíme zkusit poznat smysl věcí samotných, smysl toho, co tu je bez minulosti a budoucnosti. A smysl věcí bez vztahu mezi tím a oním, mezi mnou a tebou...
Když nejsme schopni vnímat krásu rozkvetlé broskvoně - což je strom, který uchvátil jednoho zenového mnicha v dávné Číně a on si uvědomil, o co v buddhismu vlastně jde - je to proto, že se ptáme, jestli letos nebyly ranní mrazy nebo jaké počasí bude zítra. Nebo nás napadá, že jde o třešeň. A pak přemýšlíme o tom, jestli mají třešně lepší chuť než broskve. Ale rozkvetlá broskvoň je rozkvetlá broskvoň. Pokud ji chceme vidět, musíme přestat být lidmi. Lidé se ke všemu nějak vztahují - co mám společného s broskvoní, co já s broskvoní, k čemu mi je... přestat být člověkem znamená vyměnit sebe za broskvoň. Musíme se stát rozkvetlou broskvoní. Takže nikoliv co já a Buddha, ale Buddha, pouze buddha, pouze tady a teď, bez jakéhokoliv vztahu mezi mnou a něčím jiným. My se tady zabýváme způsoby, jak správně cvičit zazen a proč. Protože jsme lidé. Ale jako lidé si musíme uvědomit, že jako lidé nedojdeme do místa, kam došel Buddha, když nebudeme ochotni opustit svět lidí, tedy nikoliv fyzicky, ale mentálně - ochotni opustit svět lidí, kde všechno musí mít nějaké relativní umístění ve vesmíru. Pouze sedět, pouze Buddha, to je stav, kde není žádné relativní místo pro mě nebo pro tebe. Tady a teď je každý v centru dění a je na tom nejlepším místě, na jakém může být.
Shikan, pouze - celý smysl Buddhova učení spočívá v tomto pouze. Pouze toto, pouze tady, pouze teď, pouze to, co je. Když jsme pouze tím, co jsme, bez toho, abychom k tomu něco přidávali, nemusíme už hledat osvícení nebo pravdu. Bez jakýchkoliv přídavků, aditiv, jsme už tím, čím máme být. Jsme pravdou, jsme světlem. Jsme transparentní, protože mezi sebe a skutečnost nedáváme žádné překážky nebo zdi. Nemusíme vnímat věci z pohledu já versus ty. Já versus svět. Když nic nepřidáváme k tomu, co tu je, pak naše ego nemá žádnou moc, je zcela transparentní a takový je i náš zazen, když ho cvičíme opravdu bez osobních myšlenek nebo postojů.
Svět sám o sobě je dharmou, učením Buddhy. Učení Buddhy tu je tedy neustále a nikdy neudělá žádnou chybu. Toto učení, které tu je neustále a nikdy se neplete, je tedy nesrovnatelně lepší než slova mistrů - ale to nakonec mistři sami uznávají. My však potřebujeme někoho, kdo nás odvede od hloupostí ega a ukáže na místo, kde už ego nemá žádnou moc, kde já a ty jsme tak transparentní, že nás oba zajímá jen to, co je, a ne to, jaký je mezi námi rozdíl. Transparentní člověk už není buddhista nebo křesťan. Miluju křesťanství, ale ne proto, že je to křesťanství, ale protože v křesťanství vidím spojení víry a pravdy. Ale současně nevidím důvod, proč by pouze křesťané měli mít přístup k pravdě. Pouze Kristus člověka spasí. Ano, protože Kristus je čistá pravda. Pouze čistá pravda člověka spasí. Pokud v zenu není obsažená čistá pravda, je lidem k ničemu a udělali by líp, kdyby se spolehli na Krista.
Transparentní zazen není konkrétní praxí nějaké zenové školy. Transparentní zazen je zazenem, který cvičí kameny, skály, stromy, moře, oceány, bouře... Transparentní člověk je někdo, kdo zcela chápe, že nejhlubší víru vyjadřujeme teprve tehdy, když naprosto ani náznakem nepodceňujeme význam těch nejobyčejnějších každodenních úkonů. Proto je pro křesťany tak důležité lámání chleba a pro buddhisty vaření čaje. Obojí je konkrétním příkladem situace, kde v každodenní věci poznáváme nejhlubší pravdu vesmíru.
No comments:
Post a Comment