Uvolnit sevření mysli, objevit To, co tu je

"Jen dharma je pravdivá. To není nijak arogantní tvrzení. Dharma znamená pravda." Kodo Sawaki

Když Sawaki říká, že jen dharma je pravdivá, někdo by to mohl pochopit tak, že jen učení Buddhy je pravdivé. Protože dharma mimo jiné znamená učení Buddhy. Ale učení Buddhy není v žádném případě něco, co se týká jen nějakého určitého náboženství. Učení Buddhy, dharma, je něco, co se týká nás všech, je to něco, co se týká každého kousku celého vesmíru. Takže dharmu lze nalézt v každém kousku vesmíru, v každé rostlině, v každém kamínku, v každé větvičce, v každém poryvu větru. Jinými slovy všechny věci v celém vesmíru vyjadřují pravdu. A tuhle pravdu, která nemá nic společného s náboženstvím, učil Buddha. 

Buddha tedy učil, že protože každý kousek vesmíru vyjadřuje pravdu, také každý kousek člověka vyjadřuje pravdu. Mohli bychom tak říct, že naše prsty, naše klouby, naše kosti, naše vlasy, naše zuby, to vše vyjadřuje pravdu. Proč staří mistři zvedali klacky v ruce nebo ukazovali na bambus rostoucí venku? Protože chtěli říct - právě tady, v tomto obyčejném těle, je pravda, právě tady, v tomto obyčejném bambusu je pravda, tady, v tomto obyčejném světě, je ona nejvzácnější dharma, kterou lidé někdy hledají a představují si, jak je to něco úžasného a těžko pochopitelného. Ale učitelé jim říkají - nikoliv - právě ty sám, když jsi zcela obyčejný, na nic si nehraješ, o nic zvláštního se nesnažíš, ty sám vyjadřuješ dharmu, ty sám jsi mistr. A tak vidíme, že učitelé zenu nejsou arogantní, když mluví o dharmě - tedy pravdě samotné - v tom smuyslu, že by se vytahovali, že oni znají něco, co druzí neznají. Protože nás učí, že tuto pravdu máme k dispozici od začátku do konce života a nikdo se v tom ohledu nemůže vytahovat. 

Problém lidí spočívá v tom, že si neuvědomují cenu toho, co nelze vlastnit, zachytit, fixovat, definovat, přidat k nějakému náboženství nebo filozofii, neuvědomují si nekonečnou cenu dharmy, tedy té pravdy, která se naprosto vymyká světu lidí a jejich myšlení. 

Dharma nemá žádnou tržní cenu, ale když pomineme to, co si lidé představují jako užitečné nebo výhodné nebo cenné, pak je dharma, v které žijeme od rána do večera, to nejcennější, co máme. To nejcennější, co máme, je pravda, která nespočívá v žádných definicích nebo v náboženském pohledu na věci. Paradoxně právě náboženství jako buddhismus nebo křesťanství se nám snaží pomoct najít pravdu. Někdy o to usilují i vědci, někdy ekonomové, někdy filozofové, ale jedině náboženství, které uznává, že pravda přesahuje možnosti člověka myslet a definovat a chápat, nám pomůže najít to, co je v našem životě univerzálně platné a nejcennější. Proto se musíme držet takového učení, které  nezavírá Buddhu do fixních kategorií a kde dharma je to, co tu skutečně je, ale nikdo se tím nemůže vychloubat nebo to definovat nebo to přiradit k nějakému náboženství.