Jaco Pastorius - když buddha ztratí rovnováhu

Co se stane, když buddhovi nefunguje nervová soustava, trpí vážnou duševní poruchou, bere léky na deprese, drogy...? Končí to hrozně smutně. Jaco Pastorius byl jeden z nejlepších jazzových muzikantů všech dob, skutečně génius, vymyslel bezpražcovou basovou kytaru, údajně to byl strašně milý člověk. Co je to ale platné, když tělo a mysl není schopné vracet se pravidelně do vyváženého stavu? Divil bych se, kdyby mu byl zazen nebo buddhismus pomohl. Už je pozdě. Ale já osobně jsem měl dost sklon dopadnout stejně špatně jako on - než jsem začal cvičit zazen, podléhal jsem pravidelně záchvatům nadšení a záchvatům totální zoufalosti. Možná mi hrozila bipolární porucha a závislost na těžkých drogách jako Jacovi. Ale objevil jsem zen. A to mě možná zachránilo. Být znovu a znovu ve vyváženém stavu je - jak to říct - není to něco, čím bychom se měli vytahovat, spíš za to děkovat Bohu, že jsme tam dospěli. A to neříkám, že je jisté, že se někam v budoucnu nezhroutím. Ale věřím, že dokud budu cvičit zazen každý den, bude mě to držet v relativní vyrovnanosti a nesklouznu do nějakého smutného extrému jako Jaco. On zemřel po zranění, které mu způsobila ochranka poté, co se jako divák choval hodně divoce na nějakém jazzovém koncertě. 

Važte si toho, pokud jste schopni se pravidelně vracet do vyváženého stavu, ocenit maličkosti, radovat se z každodenních věcí, které jsou ve skutečnosti naprostý zázrak. Nežijeme víckrát. Jak dlouhý je náš život? Mně posledních deset let uběhlo skoro jako týden. O to víc se snažím vážit si každého okamžiku, kdy jsem ve vyrovnaném stavu těla a mysli, jsem schopen pracovat, rozumně řešit problémy, pomáhat druhým. Každý na tohle máme jen omezený čas. Jaco byl buddha, který žil jednu část svého života nejlépe jak uměl, oslňoval a užíval si hudbu. Současně se nesmírně trápil se svými mentálními problémy. Neříkám, že mu život nevyšel. Zazářil a zhasl. Nemusíme být geniální, abychom taky zazářili. Ale nemuseli bychom zhasnout, ještě než zemřeme. On byl v jednotě se svou basovou kytarou, s hudbou, kterou hrál a miloval. My můžeme být v jednotě třeba s kladivem a hřebíkem. To je jedno. Ale byla by škoda, kdyby nám život proklouzl mezi prsty, jako by to byla nějaká bezvýznamná epizoda našeho života. Náš život není epizoda našeho života. Je to ta jediná epizoda života, kterou máme k dispozici.     

RIP Jaco Pastorius. 1951 - 1987 

https://youtu.be/fOqR84PtctA